Každý typ má svůj tvar

Výkres a fotka

Ve skutečném světě nevypadají stejně ani dva typy letadel stejné velikosti. CRJ nese motory na zádi pod ocasem ve tvaru T, A300 dva obří motory pod křídlem, PC-12 jedinou vrtuli v přídi. Každý typ má jinak dlouhý trup, jinak zalomené křídlo, jiný počet oken a dveře jinde. Spotter pozná typ podle siluety na první pohled, a stejnou zkouškou musí projít i model.

Výrobci vydávají pro plánovače letišť dokumenty s rozměry svých letadel: pohledy zboku, shora a zepředu, polohy dveří, výšky nad zemí. Podle nich modely stavíme. Výkres je ale jen kresba, a tak každý model pak pokládáme přes fotografie skutečných letadel z Wikimedia Commons, vždy téhož boku a ve stejném úhlu. Kde se model s fotkou nekryje, je rozdíl hned vidět.

Takhle vyšlo najevo, co by z pohledu shora nikdo nenašel. Náš CRJ měl pod kořenem křídla kapotáž s vodorovnou horní hranou, která za křídlem trčela z trupu jako police, a zezadu pod ní zel výkus. Skutečná kapotáž je krabice se svislými boky a plochým dnem. Naše teď taky.

dřívdnes

Mysleli jsme i na opačný případ: když něco vypadá špatně, a přitom je to správně. Odtoková hrana křídla CRJ se láme. U trupu běží skoro kolmo k němu, dál je šípová. Zezadu ve výšce oka vypadá rovná, a tak zlom působí jako chyba modelu. Výkres výrobce ho kreslí a fotka zespodu ho ukazuje taky, takže zůstal.

O oknech rozhodly fotky obou boků. CRJ700 dostal za nouzovým východem šesté okno. CRJ1000 má před východy šestnáct oken, ne sedmnáct jako na výkresu: dva skutečné stroje vyfocené z obou stran jich mají šestnáct. Když se výkres a letadlo neshodnou, vyhrává letadlo.

Hranatá okna a pět listů

Pilatus PC-12 je jednomotorové turbovrtulové letadlo pro hrstku cestujících, které startuje z krátkých drah i z trávy. Vypadá jako jednoduchý stroj, a přesto jeho model prošel několika koly. Okénka kabiny byla oválná, skutečná jsou svislé obdélníky se zaoblenými rohy. Čelní sklo bylo jedna tmavá plocha, skutečné má dvě tabule se sloupkem uprostřed a za ním malé trojúhelníkové okénko. A na koncích křídel chyběl winglet, oblouk stočený nahoru a ven.

Dnes počty i polohy sedí s výkresem výrobce a s fotkami obou boků: vlevo čtyři okénka, vpravo pět, z toho jedno v nouzovém východu nad křídlem. Na pravém křídle přibyla malá gondola meteoradaru, kterou na fotkách zepředu poznáte jako kouli na konci křídla.

Vybírat jsme museli i mezi verzemi. Starší PC-12 mají okénka oválnější, nejnovější hranatější a náš model jde podle nejnovějších. Stejně je to s vrtulí: typový kód PC12 neprozradí, kterou verzi máte před sebou. Starší stroje mají čtyři listy, od roku 2016 vyjíždí PC-12 z továrny s pěti. Většinu letů PC-12 v naší síti létají dnešní verze, a tak má náš model pět listů.

první verzednes

Zepředu je vidět, jak se winglety na koncích obou křídel stáčejí nahoru. Na našem modelu sedí gondola radaru na pravém křídle, v obraze vlevo.

Když se mýlí výkres

Boeing 737 MAX patří k nejčastějším letadlům na nebi. Jen verze 737-8 nalétala v naší síti za týden do 5. října přes 67 tisíc letů, čtvrtý nejčastější typ vůbec. MAX je mladší bratr 737-800 a velkou část draku s ním sdílí, a tak jsme jeho ocas převzali z výkresu 737-800. To byla chyba.

Vodorovná ocasní plocha vyšla o metr víc vpředu a o 30 procent větší, než je. Výkres 737-800 si totiž odporuje sám se sebou: pohled zboku ji kreslí jinde než pohled shora. Rozhodla plocha, kterou pro ni udává výrobce, a výkres MAX. Naše má dnes 32,8 metru čtverečního, jako skutečná.

Pak přišla kýlovka. Na fotkách z čistého boku, 737-800 i MAX, levý i pravý bok, má její náběžná hrana šíp 40 stupňů. Výkres 737-800 kreslí 36. Kýlovka je přitom u obou verzí tatáž, ověřili jsme to na dvojicích fotek z téhož místa a úhlu. Chyba byla ve výkresu, ne v letadle, a opravenou kýlovku dnes nese 737-800 i MAX.

Oprava jednoho ocasu spravila i jiná letadla. Kořen vodorovné ocasní plochy na zužujícím se konci trupu z něj kousek vyčníval a zezadu byla vidět škvíra. Ten spoj kreslí pro všechna letadla jeden společný kód, a tak tutéž vadu mělo 96 typů, Boeing 747 skoro o metr. Jedna oprava je spravila všechny.

Poslední kolo přišlo z fotek. Model 737 MAX jsme položili přes deset snímků ve stejném úhlu a většina se shodla: skutečné křídlo sedí o kus blíž k přídi. Výkres MAX to potvrdil, o 30 centimetrů proti 737-800, zatímco hlavní podvozek zůstává na místě. Cestou se ukázalo, že 737-9 měl křídlo až o půl metru vpředu a 737-7 skoro o metr vzadu. Dnes sedí všechny tři.

výkres 737-800dnes

A300 nákladních dopravců

A300 byl první letadlo Airbusu. Cestující ho už skoro nepotkají, ale v noci nad Evropou a Amerikou létá dál jako nákladní stroj UPS, FedExu a DHL. Za sedm dní do 6. října jich naše síť viděla 1 713 letů A300-600 a A310, víc než kterékoli jiné rodiny širokotrupých letadel, která ještě neměla vlastní tvar.

Do té doby ho kreslil obecný generátor odvozený z příbuzných typů, s trupem o víc než tři metry kratším a křídlem bez zlomu odtokové hrany. Dnes stojí na originálním třípohledu výrobce ve vektorech, kde délka 54,08 metru a rozpětí 44,84 metru sedí s kótami na milimetr. Kde se třípohled s tabulkou rozměrů rozchází, platí tabulka. Na koncích křídel přibyly malé svislé ploutvičky, kýlovka dostala prohnutou hřbetní ploutev a nákladní vrata jsou tam, kde je ukazují fotky.

Mysleli jsme i na papíry. Registr letadel vede část nákladních A300-600 pod jiným typovým kódem, A30B, a takové letadlo dřív dostalo obecný tvar. Dnes pod oběma kódy létá tentýž A300-600.

dřívdnes

Tři dopravci, kteří s A300-600 létají nejčastěji, vozí náklad, a na našem modelu nese každý své barvy. Vlevo fotka, vpravo náš model téhož boku.

A300-600F · FedEx

A300-600F · UPS

A300-600F · DHL

Výkres výrobce dává kýlovce 737-800 šíp 36 stupňů. Skutečná jich má 40, a naše taky.