Letadlo neřekne, co je zač
Letadlo o sobě do světa hlásí hodně: polohu, výšku, rychlost, volací znak a jedinečnou adresu, kterou mu přidělil stát registrace, něco jako rodné číslo. Přidá i hrubou kategorii: lehké, velké, těžké, vrtulník, kluzák. Jaký je to typ, ale neřekne nikdy. Typ dohledáváme podle té adresy v registrech letadel, a kde nenajdeme nic, kreslí mapa obyčejnou šipku. Ta je poctivá: tohle letadlo slyšíme, ale nevíme, co je zač.
Začali jsme osmi siluetami: úzkotrupý, širokotrupý, dvoupalubní, nákladní, bizjet, vrtulový, vrtulník, kluzák. Typ se má poznat z obrysu, velikosti a barvy, protože detail se v té velikosti stejně ztratí. Dnes je ikona na mapě na pixel stejná jako v návrhu, na každém displeji.
Ostré v každém natočení
Ikona se otáčí podle kurzu a to je těžší, než to vypadá. Obyčejný obrázek se při natočení rozmaže, sem tam ztratí pixel a v některých úhlech jako by se zmenšil nebo zvětšil. Na mapě, kde letadla pořád zatáčejí, by se celé nebe třpytilo.
Naše siluety zůstávají v každém úhlu stejně velké a stejně ostré, na každém displeji a při každém přiblížení. Letadlo mířící na severovýchod vypadá přesně jako to, které letí na jih, jen je otočené.
Když mapu oddálíte na celý kontinent, ikona se zmenší na šestnáct pixelů a mapa kreslí jen pár zjednodušených tvarů. I tam ale platí jedno pravidlo: proudové letadlo nemá vrtuli. Business jet zdálky nesmí vypadat jako Cessna, jinak by mapa nad Evropou lhala o stovkách letadel naráz.
Ze 3D modelů zpátky do 2D
Spotter pozná Airbus A320 od Boeingu 737 na první pohled: 737 sedí níž u země, má ostřejší nos a jinak tvarovaná okna kokpitu. Shora a ve velikosti ikony z toho ale nezbude nic. Ve 32 pixelech se obrysy obou letadel překrývají z 95 procent, takže tvar pro každý typ by kresbu jen nafoukl a nic by neřekl. Rodiny něco řeknou.
Když vznikly 3D modely pro pohled na letiště, nabídla se otázka: proč nekreslit siluetu přímo z nich? Od 26. září má mapa zhruba čtyřicet rodin siluet a každá je pohled přesně shora na náš vlastní 3D model: úzkotrupé dvoumotorové, čtyřmotorový 747, dvoupalubní A380, trojmotorové MD-11, regionální stroje s motory vzadu a ocasem do T, turbovrtulové ATR, vrtulníky podle velikosti, Chinook se dvěma rotory za sebou nebo delta s kachními plochami jako Eurofighter a Rafale.
Pohled shora ukazuje jen to, co je shora vidět. U hornoplošníků jako ATR nebo Dash 8 schová křídlo spodek trupu i motorových gondol, u dolnoplošníku naopak trup přikryje kořen křídla. Aby ikona nepřišla o konce křídel a ocasní plochy, mají trup i křídla o něco silnější než ve skutečnosti, právě tolik, aby tvar v pár pixelech přežil.
Velikost ikony se řídí skutečným typem, ale mírněji než skutečnost. A380 je skoro devětkrát delší než Cessna 172. Kdyby byla její ikona devětkrát větší, buď by z Cessny zbyla tečka, nebo by A380 zakryla půl letiště. Takhle je velké letadlo na první pohled velké a malé pořád čitelné.
Rotory, které se opravdu točí
Hlavní rotor vrtulníku dělá stovky otáček za minutu a vrtule turbovrtulového letadla ještě víc. Obraz toho, co se točí, umí lhát: kdo viděl western, zná kola dostavníku, která na filmu jedou pozpátku. Stačí, aby se kolo mezi dvěma snímky pootočilo skoro o celou mezeru mezi paprsky, a oko si to vyloží obráceně.
Od 28. září se na mapě točí rotory všech vrtulníků a vrtule všech vrtulových letadel, od Cessny po Herkules. Rotor je jemně podbarvený kotouč se dvěma až pěti listy. Mezi dvěma snímky se pootočí vždycky jen o kousek, mnohem míň, než je mezera mezi listy, takže se nikdy nezasekne ani neroztočí pozpátku. Tryskáče nemají nic.
Vrtulník, který stojí na zemi, má listy v klidu a žádný kotouč. Kdo má v zařízení nastavené omezení pohybu, uvidí rotory stát taky. A letadlo, které kódem 7700 hlásí nouzi nebo kódem 7600 ztrátu spojení, projde na mapě každým filtrem: i kdybyste si nechali ukázat jen vrtulníky, nouzi mapa neschová.
Vzpěry pod křídlem Cessny na siluetě nejsou, protože je shora nevidíte ani na skutečném letadle.