Každé světlo na svém místě
Světla na letišti nejsou ozdoba, ale řeč. Okraje dráhy svítí bíle a posledních šest set metrů žlutě. Osa je bílá, ke konci střídá červenou s bílou a posledních tři sta metrů svítí jen červeně, takže pilot pozná, kolik dráhy mu zbývá. Začátek dráhy je zelený, konec červený a světla míří, kam mají: přistávající vidí u svého prahu zelenou a bílou, červenou až na vzdáleném konci. Pojezdovky mají zelenou osu a modré okraje a přes vjezd na dráhu leží červená příčka, kterou bez povolení nikdo nepřejede.
Před dráhou vede pilota přibližovací soustava. Řada bílých světel v ose, příčky, u přesných soustav červené boční řady a u mnoha z nich „králík“, záblesk, který dvakrát za sekundu přeběhne k dráze. Vedle dráhy stojí čtyři světla PAPI. Dvě bílá a dvě červená znamenají, že letadlo je přesně na sestupu, čtyři bílá, že je moc vysoko, čtyři červená, že moc nízko. Na naší scéně se barva každého světla PAPI počítá z úhlu, pod kterým ho vidí kamera, takže kdo se snese moc zprudka shora, uvidí čtyři bílá.
Ne každý konec dráhy má stejnou soustavu, a tady jsme se naučili nejvíc. První verze ji odhadovala podle velikosti letiště a na třech drahách v Los Angeles nás data usvědčila: podle délky by tam patřila dlouhá soustava s červenými bočními řadami, ve skutečnosti mají jednodušší, se stálými světly na prvních čtyřech stech metrech a dál jen se záblesky. Dnes dostane každý konec dráhy tu soustavu, kterou opravdu má, všude, kde ji znají otevřená letecká data nebo OpenStreetMap, i s PAPI na skutečném místě a se skutečným úhlem. Kde to nikdo neví, nakreslíme nanejvýš tu jednoduchou a přesnou si nevymyslíme.
A ne každý konec svítí. Na skutečném letišti hoří přibližovací světla u konce, na který se přistává. Který to je, poznáme z provozu, a tak na druhém konci přibližovací soustava, králík i PAPI zhasnou, zatímco dráha sama svítí dál. Co nevíme, je, které lampy jsou rozsvícené právě teď, a tak scéna ukazuje, jak letiště obvykle svítí, ne živý rozvaděč.


PAPI se nejlíp čte zblízka. Z téhož místa 350 metrů před prahem svítí kousek nad sestupem všechna čtyři světla bíle, kousek pod ním jedno bíle a tři červeně. Kde dráha nemá přibližovací soustavu, může začátek dráhy značit dvojice bílých záblesků, a ty kreslíme jen tam, kde to říkají data, nebo v USA, kde jsou běžné. Mezi dráhou a místem vyčkávání střídá osa pojezdovky žlutou se zelenou, pojezdovka mimo provoz zůstává tmavá a stejně tak stará dráha, kterou mapa vede už jen jako zpevněnou plochu.


Stožáry, okna a letadla
Stání osvětlují vysoké stožáry se svazkem reflektorů nahoře. Naše mají červenobíle pruhovaný dřík jako ty skutečné a pod nimi teplé louže světla na betonu. Stojí u terminálů, ne na odlehlých nákladních plochách, a nikdy ne v nástupním mostě. Ve dne tam stojí taky, jen nesvítí. Mapová data o stožárech nic neříkají, takže jejich polohy jsou náš odhad. Zaparkované letadlo pod nimi je nasvícené shora, světlý hřbet a kýl a břicho v polostínu, a vrhá stín od nejbližšího stožáru.
Letadla mají i vlastní světla: červené na levém konci křídla, zelené na pravém, bílé vzadu, červený maják a bílé strobo, a každé bliká ve svém rytmu, takže letiště nikdy neblikne naráz. Přistávací světla se rozsvítí při rozjezdu, dojezdu a nízko nad zemí a výš zhasnou, na zemi svítí pojížděcí světlo, dokud letadlo jede. Stojící letadlo s vypnutými motory nesvítí samo, nasvítí ho stožáry.
U vjezdů na dráhy blikají wig-wagy, dvojice žlutých lamp, které se střídají zhruba padesátkrát za minutu, každá ve svém taktu. A svítí budovy, ne naslepo. Řídicí věž má rozsvícenou jen prosklenou kabinu, terminál pás prosklení na každém podlaží, parkovací dům pruhy po patrech, kanceláře a hotely jednotlivá okna, z nichž svítí jen část, a hangár pár světel nad vraty, a když má vrata otevřená, i halu uvnitř. Začalo to tím, že jeden terminál v Los Angeles měl šest řad oken, jako by měl šest pater. Teď počítáme podlaží.

Pražská věž svítí navíc i proskleným podnožím, patro po patře. Okna při otáčení kamerou neblikají a z velké výšky plynule zhasnou, aby se obrysy budov neslévaly. Letadla na zemi mají v noci kolem sebe tenký světlý kroužek, aby se mezi světly letiště neztratila. Na nejnižší kvalitě, kterou obvykle dostane telefon, stojící letadla stín nevrhají.


Stožáry zblízka
Zblízka není stožár jako stožár. Vysoký nese reflektory na koruně: na kříži o čtyřech ramenech, nebo na věnci kolem malé plošiny, někdy ve dvou patrech. U terminálu stojí štíhlý sloup s hlavou do T, který svítí na plochu a nikdy do skla, a na malém letišti obyčejný sloup s krátkým svazkem lamp. U paty stožáru je sokl se skříní.
V noci každá lampa hodí na beton kužel světla a kolem sebe má jemnou záři. Když se kamera přibližuje, záře celé hlavy plynule předá slovo záři jednotlivých reflektorů, bez skoku.


Na pražských stáních stojí týž stožár na kraji plochy, s červenými překážkovými světly nahoře a v půlce dříku.

Soumrak a obce, které se rozsvítí
Noc nepřichází cvaknutím. Scéna ví, kde je nad kterým letištěm slunce, živě i při přehrávání, a den se do noci přelévá stejně jako venku. Zem tmavne dřív než obloha, světla letiště se rozsvítí ještě před úplnou tmou a chvíli je obzor světlý, zatímco dráhy už svítí. Nad tím vším je Měsíc ve skutečné fázi, osvětlenou stranou ke slunci, a hvězdy vyjdou, jen když poslední zpráva hlásí jasnou oblohu.
Pak se rozsvítí ulice, a tady jsme dlouho dělali chybu, kterou člověk uvidí, až když přiletí v noci. Oranžově svítila každá silnice podle své třídy, takže nad Buštěhradem kousek od pražského letiště vedly zářící pásy přes pole od jedné vesnice k druhé. Kdo letí v noci nad Českem, vidí ostrůvky světla a mezi nimi tmu: lampy stojí v obcích, silnice přes pole je skoro všude tmavá a poznáte ji nanejvýš podle světel aut.
Dnes proto rozhoduje zastavěné území: bydlení, obchody, průmysl, školy a nemocnice, protože areály fabrik i nemocnic svítí celou noc. Světlo jde po ulici, ne po celé silnici. Kus, který vede obcí, svítí, a jakmile silnice vyjede za poslední domy, zhasne. Kde mapa kreslí město jen ulicemi, jak to bývá v Indii nebo na Blízkém východě, prozradí ho hustota ulic, jinak by Dillí zůstalo tmavé jako pole. Ověřili jsme to proti ulicím, o kterých mapa ví, že jsou osvětlené: svítí dál zhruba z 91 procent, a silnic, které kolem Kladna, odkud přišla první výtka, svítily neprávem, ubylo z 18 na 8,5 procenta. Nula to nebude. Na kraji obce, kde domy řídnou, se z dat rozeznat nedá, jestli tam lampa ještě stojí.


Světla v okolí se počítají jen v noci a město zůstává pozadím, takže letiště nikdy nepřezáří. Dvě hodiny říjnového večera nad pražským letištěm stažené do jedenácti sekund ukazují, v jakém pořadí se to všechno děje.
Kdo se k dráze snese moc zprudka, uvidí PAPI čtyřikrát bíle, spočítané z úhlu, pod kterým ho vidí naše kamera.
