Výška, která se ztratila cestou
Letadlo s odpovídačem ADS-B posílá polohu zhruba dvakrát za vteřinu a výška jede v téže zprávě. Když tedy 17 000 poloh nemá jedinou výšku, nemlčí letadla. Ztrácí se to někde cestou.
Cesta vede přes krabičku u majitele doma: přijímač dekóduje rádio a výsledek posílá nám. Jeho dvě stanice běžely na starší verzi dekodéru, která tytéž údaje pojmenovává jinými slovy. Výška tam celou dobu byla, jen pod starším jménem. Od 16:52 UTC rozumíme oběma nářečím a stanice s dekodérem z jiné doby nemusí měnit nic.
Dva e-maily, devět připomínek
Druhý den přišly od téhož člověka dva e-maily se seznamem přání. Fotka má sednout na letadlo, které myslel, i když značka jiného stroje začíná stejně. Galerie má umět filtrovat, odkaz ze sledovaných letadel má vést na letadlo, rekordy stanice mají říct, jaké letadlo je udělalo, a upozornění „vzlétlo“ a „přistálo“ k jednomu letu nemají chodit naráz.
Každá z těch věcí má svůj důvod ve skutečném světě. Registrační značky se recyklují a spousta jich začíná stejně, takže formulář, který stroj tipne z prvních pár znaků, občas tipne špatně. A obě upozornění přišla naráz, protože ten let odstartoval tam, kde ho žádná stanice neslyšela: o vzletu jsme se dozvěděli až spolu s přistáním. Dvě zprávy v jedné vteřině jsou horší než jedna pravdivá.
Ve 20:54 UTC 16. září to všechno bylo nasazené: formulář už nic nevybírá za vás a u dvojznačné značky ukáže obě možnosti, galerie filtruje podle typu, dopravce, místa a značky, rekordy stanice uvádějí typ letadla a hlídač pošle jen přistání, když by vzlet dorazil se zpožděním. Ve 21:20 měl odpověď s odkazy.
Mapa, která nezavírá
Letový provoz nemá zavírací dobu. Když je v Evropě noc, v Asii se startuje, a tak neexistuje chvíle, kdy by mapu nikdo neměl otevřenou.
Nová verze webu přitom vychází často i několikrát za den. Sestaví se stranou, zkontroluje a teprve pak se přepne, celá naráz. Kdo má mapu zrovna otevřenou, nic nepozná: soubory předchozí verze zůstávají po ruce, takže otevřená záložka najde svůj kód i po přepnutí. A kdyby nová verze něco rozbila, předchozí se vrátí jediným krokem.
Graf nahoře nemá jediný den na nule. Nejvyšší sloupec stojí u 27. září, kdy na 3D letištích vyrostly budovy se skutečnou výškou, střechami a okny.
Co za tím zůstalo
Projekt začal 9. srpna jednou stránkou pravidel. Jedno z nich dodnes stojí na stránce O nás: co neslyšíme, netvrdíme. O sedm týdnů později posílalo data z domácností 170 stanic, web mluvil třinácti jazyky a archiv držel 7,9 miliardy poloh letadel a 12,2 milionu letů, včetně dovezené historie roku 2026 z otevřených dat. Zbytek čísel je v 22 předchozích dílech.
„Tohle všechno byly hodiny, ne dny.“ Luboš Kovář v odpovědi majiteli stanice 16. září.